Časté zranění při vybice
Časté zranění při vybice
Marko nedávej takový rány! Filipe seš blázen? Matouši dej ještě větší ránu né? No ano, takhle přesně to někdy zní na tělocviku. Časté zranění při vybice jsou další téma. Tak se do toho pusťtme.
Petra Ulrichová sbírá míč a přihrává Matoušovi. Ten se napřáhne a mrští vší silou. Balón končí na hlavě Valentýny. Matouš se s úsměvem na rtech zaraduje a připravuje se na další míč. Valentýna se rozbrečí a okolo ní se sbíhá hlouček holek. Matouš se tváří nevinně. Já to všechno vidím z první řady. Následně na Matana začnou ostatní nadávat. Nebo další příklad. Kdosi chytá míč při hře všichni proti všem. Z půl metru bije po Adamovi. Ten se otočí akorát ve chvíli kdy mu rána jako z děla zlomí hlavní kost v palci. Následně se vyzvrací a má problémy se dostat do třídy. Dostane dlahu a má jí do dneška. 4.prosince mu jí mají sundat. A je to znovu ten starý příběh......
Ano rány musí být. Já patřím mezi ty kdo to uznávají. Avšak opravdu z těch pár decimetrů...... Kór na ty horší hráče(ohledně chytání). Nepřipadá mi to zrovna fér. Pravda někdy to udělám i já. Ale zatím jsem nikoho nerozbrečel . No nic zpátky k tématu. Na ty lepší bych ranami nešetřil. Víte oni jsou tak dobří že i když na něj z půl metru lehounce hodíte míč okamžitě ho chytí a svoji šanci nepropásnou. Stejně v té rychlosti si neřeknete: Mám dát ránu, nemám dát ránu? Nebo ano? A zranění jsou opravdu častá. Zchrnul bych to takhle. Rány ano ale jen na někoho a jen někdy. Já vím je to těžké. A vypadá to že jsem toto téma nerozluštil. No nic toto je tak všechno co bych k tomu řekl. Pokud máte nápad na další články napište na e-mail: mymous@volny.cz